Klášter kartuziánů v Olomouci

Kartuziánský klášter v Olomouci stával na vyvýšenině v severovýchodní části historického jádra města. Nacházel se v prostoru dnešních ulic Koželužská, Hanáckého pluku a Dobrovského. Klášter založili kartuziáni, kteří museli opustit svůj původní klášter v nedalekých Dolanech. Roku 1428 koupili dům s kaplí zvaný Šternberský. Později získali další pozemky a rozšířili klášterní areál i za městské hradby.

Klášter byl známý jako Domus Vallis Josephus a sloužil kartuziánům po více než tři století. V 15. století zde vznikl kostel Nanebevzetí Panny Marie. Roku 1469 byly udělovány odpustky za jeho návštěvu. Klášter měl bohatou knihovnu, kterou si během třicetileté války schovali jezuité. V 17. století prošel klášter stavební obnovou, která vyvrcholila roku 1690 vysvěcením přestavěného kostela se sedmi oltáři.

Po zrušení kláštera roku 1782 byla budova přeměněna na vojenskou pekárnu. V letech 1839–46 zde vyrostla Špitálská kasárna. Dnes z kláštera zůstaly pouze stally otců a bratří, které jsou umístěny v kostele Povýšení sv. Kříže v Prostějově. V okolí se nacházejí ulice, které připomínají bývalý klášterní areál. Historické jádro Olomouce si tak uchovalo stopy po významném kartuziánském klášteru.