Fryštát

Fryštátský hrad stojí na skalním návrší nad říčkou Mlýnkou nedaleko břehů řeky Olše na okraji historického centra Karviné. Je to goticko-renesanční stavba z konce 13. století, která původně sloužila jako strážní bod na Slezské obchodní stezce z Uher do Pobaltí. Později se stal sídlem slezského vládnoucího rodu Slezských Piastovců a těšínsko-fryštátské větve. Dnes je jediným tohoto druhu v Česku a tvoří jej knížecí zámek a farní kostel.

Hrad je nejdéle trvající rezidencí české panovnické dynastie, protože byl lénem českých králů od roku 1327 až do roku 1573. Piastovci zde vládli až do roku 1571, kdy rod vymřel. Knížna Eufemie Mazovská zde nechala přestavět hrad v rezidenční sídlo a založila kostel s gotickou kaplí sv. Anny. Kníže Kazimír II. zde vedl okázalý dvůr a hostil významné hosty včetně polské královny Alžběty Habsburské s průvodem 1500 jezdců.

Návštěvník zde najde hlavní oratoř kostela a jihozápadní část zámku s reprezentativním sálem. Kostel má 56 metrů vysokou věž, která je jeho hlavní dominantou. Hradní areál byl původně obehnán zdí a příkopem, jehož stopy jsou stále zjevné. Mezi léty 1511–1514 prošel hrad renesanční opravou, kdy byly obě zámecké budovy spojeny v jeden celek a vznikl renesanční mázhaus s východem do zahrady. Severní opevnění bylo zbouráno, čímž hrad získal otevřenější podobu směrem k městu.