Téma · Innere Stadt
Milý Augustin

- Cíle
- 1

Milý Augustin na průčelí Griechenbeislu
Milý Augustin

Griechenbeisl na Fleischmarktu
Podle Wikipedie je milý Augustin smyšlená postava: pouliční písničkář a dudák ve Vídni, který lehkomyslně přežije vypuknutí moru. Na mor z roku 1679, podle Wikipedie jednu z posledních velkých morových epidemií ve Vídni, připomíná morový sloup na Grabenu, který byl postaven po epidemii.
Zpráva Feigiova (morový rok 1679)

Griechenbeisl a řecký kostel, akvarel Erwina Pendla
Pověst vypráví antologie „Sagen aus Wien“ podle zprávy slezského právního kandidáta Johanna Konstantina Feigia, kterého Wikipedie datuje do roku 1694. Ve Vídni prý tehdy zbyla jen píseň o umírání a tři sta domů stálo prázdných, protože všichni obyvatelé zemřeli.
Kolem města prý ležela mrtvá a nemocná těla až po zahrady a uličky a v obou lazaretech se denně pohřbívalo velké množství lidí. Protože nebylo lidí k pohřbívání, házeli prý někdy do jam mezi mrtvé i umírající.
Nález v jámě
Přitom prý narazili na Augustina, dudáka, který opilý usnul; pohřebníci ho měli za nemocného a hodili ho do jámy. Protože těla zasypávali zemí teprve tehdy, když byla řada plná, prospal prý celou noc mezi mrtvými.
Noc mezi mrtvými
Když se probudil, nevěděl prý, jak se tam dostal; z jámy se pro hloubku nemohl dostat a šlapal po mrtvých a nadával, který čert ho sem asi dostal.
Teprve za svítání přišli pohřebníci s dalšími mrtvými a pomohli mu ven; noc v jámě mu prý neuškodila. Později prý podle Wikipedie tu příhodu přednášel jako pouliční písničkář a dobře se tím uživil.
Zařazení

Griechenbeisl, kombinovaná technika Aloise Leopolda Seibolda

Obytná věž Griechenbeislu na Fleischmarktu 11
Podle Wikipedie byla legenda o opilém dudákovi poprvé písemně zmíněna roku 1679 u Paula de Sorbaita, ještě bez jména a bez místa děje. Roku 1694 se objevila u Feigia už o Augustinovi a jako skutečná událost; místo, kde opilce našli, považuje Wikipedie za ozdobu autorů.
U Abrahama a Sancta Clara (1710) přežije Augustin noc v morové jámě jen o několik dní. Moritz Bermann pověst roku 1865 zařadil do své knihy „Alt-Wien in Geschichte und Sage“; roku 1888 hledal sběratel pověstí ve vídeňských protokolech mrtvolné prohlídky kolem roku 1679 dudáka a narazil na několik Augustinů.
Podle Gustava Gugitze milý Augustin nikdy neexistoval; je prý dítětem fantazie. Na domě na Fleischmarktu, v němž je Griechenbeisl a kde podle Wikipedie Augustin prý pravidelně vystupoval, ho připomíná reliéf.
Místa tohoto příběhu.
Pohled na region.
Kde leží cíle tohoto tématu. Celý seznam je níže.